Media

Jak může stát podpořit porodnost a rodiny s dětmi

Rozhovor poslance za Hnutí ANO Aleše Juchelky a místopředsedy KDU-ČSL Petra Hladíka v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti.

Poslechnout celý rozhovor zde

Česko stárne a vláda i opozice řeší, jak zlepšit prorodinnou politiku. Lidovci přicházejí s plánem na zvýšení porodnosti, kromě daňových slev a bonusů chtějí mladým lidem poskytovat půjčku na bydlení ve výši jednoho milionu korun – a s každým dalším potomkem by se jim dluh snižoval.

„Za první dítě o 200 tisíc, za druhé o 300 tisíc a za třetí o půl milionu. Takže pokud bude rodina – sezdaná či nesezdaná – mít tři děti, tak ten milion prostě nevrátí. Je to investice státu do dětí a naší budoucnosti,“ říká místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Zdůrazňuje, že veškerá prorodinná opatření, která provedla vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), byla z dílny lidovců. „Současná vláda zatím neukázala nic konkrétního, čím by rodinám pomohla,“ tvrdí s tím, že lidem v založení rodiny brání odpovídající bydlení, zdraví či věk partnera a možnosti sladění práce a rodiny.

Stát nemá nic nařizovat, ale vytvořit takové podmínky, aby si mladí lidé řekli, že stojí za to mít děti. Petr Hladík

Lidovcům vadí, že rodič na mateřské dnes nemůže zůstat v zaměstnání na stejné pracovní pozici, a to ani na dohodu o pracovní činnosti. Rodiče dětí do 15 let dnes také mohou požádat o snížení pracovního úvazku, čemuž musí zaměstnavatel vyhovět – ovšem ne už jeho opětovnému navýšení. A právě to chtějí lidovci změnit: „Tato úprava je na západ od nás naprosto běžná,“ tvrdí Hladík. Za první dítě o 200 tisíc, za druhé o 300 tisíc a za třetí o půl milionu. Takže pokud bude rodina – sezdaná či nesezdaná – mít tři děti, tak ten milion prostě nevrátí. Je to investice státu do dětí a naší budoucnosti,“ říká místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Zdůrazňuje, že veškerá prorodinná opatření, která provedla vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), byla z dílny lidovců. „Současná vláda zatím neukázala nic konkrétního, čím by rodinám pomohla,“ tvrdí s tím, že lidem v založení rodiny brání odpovídající bydlení, zdraví či věk partnera a možnosti sladění práce a rodiny.

 Co dělá vláda?

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) namítá, že před necelým měsícem došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun. „Do konce roku přijdou novely zákona o předškolních zařízení, zkrácené úvazky a sdílená pracovní místa projednala tripartita,“ vypočítává s tím, že vláda plánuje podporu předškolních zařízení a zálohové výživné. Pokud jde o půjčky rodinám, Juchelka chce v připravovaném rodinném balíčku jít podobným směrem a zvýšit odpočet z jistiny poskytované Státním fondem rozvoje bydlení, který je dnes ve výši 30 tisíc korun za dítě.

Stát nemůže uměle zvedat porodnost. Můžeme pomáhat v konkrétních věcech, ale je to hodnotová záležitost každého páru. Aleš Juchelka

Rodiny se třemi a více dětmi prý navíc potřebují další podporu, musí si například pořídit větší auto. „Chtěli jsme to podpořit z evropských fondů, ale Evropská komise je bohužel teď strašně zelená a na českém trhu není žádné sedmimístné elektrické auto,“ tvrdí Juchelka. Pozastavuje se ale nad návrhem lidovců, aby zaměstnavatel měl povinnosti opětovně navýšit pracovní úvazek. „Toto mi trošku zavání sociálním inženýrstvím. Legislativa může fungovat tak jako dosud, stát je připraven zaměstnavatelům pomáhat a kompenzovat zavádění zkrácených úvazků,“ deklaruje poslanec.

Zdroj: Český rozhlas – Rozhlas Plus:  https://plus.rozhlas.cz/za-tri-deti-milion-od-statu-je-investice-do-budoucnosti-tvrdi-lidovec-o-navrhu-8112908

Media

Výzva Seznamu 19.8.2019 Je to hra nervů. A kdo…

Video Seznam

Když po návratu z dovolené Andrej Babiš v pátek prohlásil, že nechce jako ministra kultury místopředsedu ČSSD, rozbouřil politickou scénu. Jaká je situace v ANO a má šanci koaliční kabinet přežít Babišovo náhlé odmítnutí Michala Šmardy?

„Doufám, že šance současné vlády přežít, jsou pořád velmi vysoké. Koaliční projekt je velmi úspěšný. Podařila se velká spousta věcí – od navýšení důchodů, přes karenční dobu, po zvýšení příspěvku na péči. Pevně věřím, že se pan premiér s panem Hamáčkem na dnešní schůzce domluví a nějak si to vyřeší,“ řekl ve Výzvě Seznamu poslanec ANO Aleš Juchelka.

Babišův názorový veletoč, kdy prezidentovi navrhl jmenovat Šmardu ministrem, aby o něco později řekl, že ho vlastně ve vládě nechce, Juchelka chápe.

„Pokud někdo ještě není ani členem vlády a začne vládu kritizovat, není to týmový hráč, který by měl být součástí vlády. Naposledy třeba, když se pan Šmarda vyjádřil o paní Schillerové, že je Kalousek v sukních…,“ zopakoval Juchelka argument špiček hnutí ANO.

Poslanec pak trvá na tom, že Babiš neporušil koaliční smlouvu. Ta ho zavazuje nominovat do vlády člověka, kterého vybere koaliční partner.

„Pan premiér odnesl odvolání pana Staňka na Hrad, stejně jako odnesl jmenování pana Šmardy na Hrad. V tuto chvíli je to nějaká hra nervů a kdo z toho má prospěch… To možná pan prezident na Hradě,“ pousmál se Juchelka. A nechtěl spekulovat, jaký prospěch z toho může Miloš Zeman mít.

Juchelka má za to, že se situace „zbytečně natahuje.“

„Přirovnal bych to k divadelnímu přestavení o dvou dějstvích. První dějství bylo odvolání. To se nějak úspěšně na konci července dohrálo. Potom byla přestávka – v rámci prázdnin – na chlebíček, nějakou minerálku. A v tuto chvíli začíná druhé dějství, tím je jmenování. (…) Musíme si počkat na konec představení. Až potom můžeme zhodnotit, jako to dělají divadelní kritici, co to vlastně za hru bylo,“ prohlásil Juchelka. „Připadá mi to jako letní, lehčí, komediální drama.“

Media

Chybí nám děti a je nejvyšší čas to změnit.…

KOMENTÁŘ POSLANCE ALEŠE JUCHELKY | Narodil jsem se v roce 1976. Patřím tedy k silným populačním ročníkům. Podle prognóz naroste do roku 2035 počet penzionovaných seniorů na dva a půl milionu, v roce 2060 budou v důchodovém věku tři miliony českých občanů. Už nyní je patrný tlak na podporu výstavby pobytových zařízení, kde se budou starat o seniory. No a problém důchodové reformy snad ani netřeba zmiňovat.

Kdo však bude o naše seniory pečovat? A zvládneme budoucí důchodce uživit, když se nám od devadesátých let rodí ročně o 30 tisíc dětí – budoucích plátců daní a zaměstnanců v těchto službách – méně, než by bylo potřeba pro prostou reprodukci populace? Asi těžko.

Zkrátka nám chybí děti. Není to pouze problém České republiky, ale celoevropský. Dle statistik silné populační ročníky odkládají založení rodiny a tak stihnou vychovat jen omezený početí potomků. Roste počet rodin, v nichž vyrůstá jen jedno dítě. Podle dostupných studií a statistik to není tím, že by rodiče další děti nechtěli, ale zkrátka to nestihnou.

Proč tomu tak je? Zaujalo mě, co uvádějí samotné ženy. Jsou zde tři hlavní důvody: pozdější narození prvního dítěte (28,7 %), delší doba potřebná k dalšímu otěhotnění (24,1 %) a zdravotní stav jednoho z partnerů (20,9 %). Dalšími příčinami byli rozchod s partnerem, nepříznivá bytová situace a nedostatek peněz. Pouze 5 % žen uvedlo, že by to bylo zhoršení pracovní pozice a obava z nezaměstnanosti, a ještě méně žen, že jim mít druhé dítě znemožňovala práce, profesní aktivity či studium (necelá 4 %).

Mít dítě je zkrátka hodnotový fenomén. Nejen třetí, jak je někdy uváděno, ale samozřejmě i první a druhé a klidně i páté. Nemůžeme říct, že mít právě třetí dítě je hodnotová volba a šmahem zařadit 5000 žen ročně do škatulky „sobců“, poněvadž svou třetí graviditu uměle přeruší. To bych si nikdy nedovolil. Mnohdy se takto rozhodly právě proto, že v jejich manželstvích a domácnostech zvítězily obavy o ekonomickou stabilitu rodiny nad radostí z nového přírůstku. A tady je prostor pro stát, aby zapracoval.

Sám vím, o čem mluvím. Třetí dítě jsem do osobáku nedal, musel jsem si pořídit větší MPV. A právě proto je potřeba pomoci vícečetným rodinám, které cítí ekonomický tlak a obávají se budoucích výdajů spojených s dalším dítětem. Mantrou posledních let je slaďování rodinného a pracovního života. Ukazuje se však, že toto není největší problém, který rodiny u rozhodování o dalším dítěti řeší. Rodiny s třemi a více potomky, kde oba rodiče pracují (a to je statisticky ten nejfrekventovanější model) musí dostat od státu znovu nazpět svou prestiž. Musí cítit, že si jich naše země váží, a v neposlední řadě musí vědět, že se o některé náklady nemusejí bát.

Francie, z hlediska porodnosti nejúspěšnější země v Evropě, se cíleně zaměřuje na podporu rodin s třemi a více dětmi. Potěšila mě i informace profesorky Hamplové ze Sociologického ústavu AV ČR, že v současnosti nejsou velké rodiny typické jen pro méně vzdělané skupiny populace. Tradiční negativní vztah mezi vzděláním a porodností se v posledních letech převrací. U žen, které začaly rodit po roce 2000, má křivka zachycující vztah mezi vzděláním a průměrným počtem dětí tvar U (nejvyšší průměrný počet dětí je u žen s nejvyšším a nejnižším vzděláním), postupně se však zvyšuje průměrný počet dětí u vysokoškolaček a snižuje průměrný počet dětí u žen s nejnižším vzděláním. Poměrně malý prostor je i pro zvýšení porodnosti máme u bezdětných, poněvadž naše země má nejnižší bezdětnost v Evropě. Poměrně zavádějícím argumentem také je, že s porodností souvisí výstavba zařízení předškolní péče.

Chci odhlédnout od všech čísel a statistik a podívat se na věc na závěr ještě trochu jinýma očima. Naši generaci (a to nemluvím o generaci našich dětí) bylo vštěpováno, že máme celý život před sebou, svět nám leží u nohou, děti jsou drahé, nejdříve je potřeba zabezpečit sebe a potom mít děti, důležitá je i kariéra a předtím samozřejmě studium, cestování, poznávání, užívání si. Na děti je vždycky čas. Mnozí jste to slyšeli taky. A není nakonec toto jeden z těch hlavních bludných kamenů, které nás pak vedou k tomu, že zkrátka rodinu a děti odložíme až na nezbytně hraniční dobu?

Pomůže demografii vyšší rodičovská? Pomohou jí odpočty z daní? Pomůže více školek a dětských skupin? Pomůže rodinám mít zkrácený úvazek nebo sdílené pracovní místo? Dostupnější bydlení? Příspěvek na zakoupení většího auta? Jako podpora ano. Víme však, že to první rozhodnutí – jít do toho či ne – si každý musí udělat sám. A každý bezesporu sčítá plusy i mínusy. Bude-li ze strany státu o pár plusů více, budu velmi rád. Podporujme proto všechny rodiny včetně těch vícečetných, protože každá potřebuje jiný druh pomoci a povzbuzení.