Blog

Média

O registrované partnersví není zájem, aktivisté to využívají jako…

Institut registrovaného partnerství zná český právní řád už 12 let. Poslanci momentálně řeší jak možnost jeho zrušení a povolení manželství stejnopohlavním párům, tak možnost novelizace Listiny základních práv a svobod, kterou by se do českého ústavního pořádku zavedla ochrana manželství jako svazku muže a ženy. Jedním ze spolupředkladatelů druhého ze zmíněných návrhů je i poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, který je zároveň i jedním ze signatářů petice na podporu manželství. V rozhovoru pro ZDROJ.CZ přiblížil své postoje v dané oblasti.

1. července to bylo 12 let ode dne, kdy se v našem právním řádu objevil institut registrovaného partnerství. Podle dostupných statistik ale registrované partnerství uzavřely za celou dobu jen necelé 2 tisíce homosexuálních párů, přičemž přes 200 z těchto registrovaných partnerství se již rozpadlo. Čím si vysvětlujete takto nízký zájem?

Na to se především musíte zeptat těch, kteří před 12 lety zavedení registrovaného partnerství prosadili a bili se za to, že to bez něj nejde. Pamatuji si, že rétorika tehdejších lobbistů za registrované partnerství byla taková, že už nic víc nechtějí a do budoucna ani chtít nebudou. V současné době se ale nízký počet uzavřených registrovaných partnerství umně využil jako jeden z marketingových argumentů při prosazování stejnopohlavního manželství. Aktivisté to dělají velmi šikovně. Jedná se nicméně o lidi, se kterými například můj okruh homosexuálních přátel nechce mít nic společného, protože se za vynucování nějakého respektu zákonnou normou stydí.

Poslanecká sněmovna se momentálně zabývá dvěma návrhy – jeden míří na ochranu manželství jako svazku muže a ženy, druhý pak naopak cílí na zrušení institutu registrovaného partnerství a umožnění uzavírání manželství i homosexuálům. Jste mezi poslanci, kteří jsou podepsaní pod prvním návrhem. Jaká byla vaše motivace pro toto rozhodnutí podpořit daný návrh jako spolupředkladatel?

Mou motivací byl pohled do budoucnosti a ochrana institutu manželství před rozmělněním a vyprázdněním tohoto pojmu jako takového. Svazek muže a ženy je vztah, na kterém je postavena naše budoucnost a jen z něj může vzejít nová generace. Je to vztah, který bychom měli chránit a podporovat, je to něco, co přirozeně pramení z biologické podstaty člověka. Je to vztah, ze kterého se rodí děti. Rodina je zkrátka jednotkou budoucnosti. A každé zasahování do této jedinečnosti bude přinášet zmatky, zmatení pojmů a otevírání dveří dalším antidiskriminačním skupinám, které budou požadovat svá práva a klást si své nároky. Nakonec v tom bude chaos a my nebudeme vědět, čí jsme. Myslím, že by to tito lobbisté měli respektovat a též by se měli pokusit hledět trochu do budoucnosti.

Domníváte se, že kompromisním řešením by bylo zrovnoprávnění registrovaného partnerství s manželstvím? 

Pokud na to přijde při projednávání řeč, tak osobně jsem pro novelizaci registrovaného partnerství v otázkách například společného jmění, práva na vdovský či vdovecký důchod nebo práva na poskytování informací o zdravotním stavu druhému partnerovi, což zatím umožňuje pouze manželství, přičemž pojmově manželství by zůstalo i nadále svazkem muže a ženy a registrované partnerství by bylo určeno osobám stejného pohlaví. Dokážu si to představit. Na druhou stranu ale vnímám, že to není na pořadu dne, protože veškeré tlaky ve sněmovně jsou napjaty čistě na prolomení institutu manželství.

Jak se díváte na možnost umožnit registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého z partnerů? Jak na možnost adopcí? Ze statistik rovněž vyplývá, že počet dětí žijících v domácnosti s registrovanými partnery je velmi nízký.

Znám případy, kdy se homosexuální žena nechala oplodnit kamarádem, protože toužila se svou partnerkou po dítěti. Její vztah ale nevydržel, partnerky se rozešly, což se běžně stává, a veškeré finanční náklady a alimenty přešly na otce, který se pochopitelně velmi divil, co se to děje, poněvadž chtěl jen přátelsky vyhovět kamarádce. Nemám problém s pěstounstvím u dítěte druhého z partnerů. Už nyní můžete být například pěstounem a vzít si dítě z dětského domova. Statisticky je to ale velmi málo lidí. Když díte bude vyrůstat se dvěma muži nebo se dvěma ženami, dříve nebo později se začne pídit po svých biologických rodičích, což je přirozené u všech dětí pěstounů. Každé dítě chce znát své kořeny a předky. Každé dítě je zplozeno z vajíčka a ze spermie.

Co si myslíte o častém argumentu příznivců adopcí homosexuálními páry, že pro dítě je lepší vyrůstat v alespoň nějaké rodině než v dětském domově?

Tento argument je opravdu lichý. Říká ho pouze ten, který chce tahat veřejnost za srdíčko pod dojmem, že dětské domovy přetékají dětmi vhodnými k adopci, a nezná reálnou situaci. Průměrně čeká pár na adopci tři až pět let. A mohu říct, že je to velká dřina stát se a být pěstounem a že dětské domovy dětmi vhodnými k osvojení skutečně nepřetékají.

Ve Velké Británii tamní Nejvyšší soud poměrně kuriózně rozhodl, že registrované partnerství by mělo být umožněno i heterosexuálním párům. Měli by podle vás i v Česku mít heterosexuální páry tuto možnost? Například pokud by chtěli svůj svazek nějakým způsobem deklarovat, ale chtěli „nevýhod“ registrovaného partnerství naopak využít ve svůj prospěch, tedy nemít společné jmění a tím pádem i neřešit majetkovou stránku případného rozvodu?

Dokážu si to představit například u starších vdov a vdovců, kteří chtějí zbytek života prožít s někým, koho mají rádi, je jim sympatický, vyřeší tím praktické věci, pomáhají si finančně, nejsou zkrátka sami a chtějí žít ve společné domácnosti, ale manželství už uzavírat nechtějí. Z tohoto pohledu vzato, proč ne?

LGBT lobby je i v českých poměrech poměrně silná, zastánci sňatků stejnopohlavních párů plní mediální prostor, konají se různé Pride pochody. Vnímáte to oproti zastáncům tradiční rodiny za určité zvýhodnění, i vzhledem k nastávajícímu projednávání tématu v Poslanecké sněmovně?

Mediální prostor je nějak nastaven, já jsem si nechal udělat za rok 2017 analýzu o tom, jak informují o rodině média. Prozkoumalo se asi 22000 článků, a pro média z toho nevychází příliš lichotivé hodnocení. Buď o tématu referují jako o sociálním problému, nebo v konotacích, které tradičnímu pojetí rodiny moc nefandí. Demografická křivka klesá, naše populace stárne, do budoucna zde budeme mít sociální problém přestárlé Evropy a média na to nijak nereflektují.

Často dochází k tomu, že ti, kteří hájí tradiční rodinu bývají aktivisty dehonestováni a označováni za homofoby a zpátečníky. Setkal jste se s tímto přístupem i vy?

Mé názory jsou dlouhodobě konzistentní. Chci podporovat tradiční rodinu jak nejvíce budu moci, protože v ni věřím jako v nejlepší formu soužití a nejlepší formu pro růst našich dětí. Pokud vás někdo nálepkuje jako zpátečníka, ať se podívá na Evropu. Všude je problém – nejsou děti, nerodí se. V naší bohaté Evropě. A pokud někdo nálepkuje podporu rodinných hodnot jako boj proti homosexuálům, je to úplně mimo. Spíše vnímám, že se aktivisté snaží vést boj proti všem, kteří mají jiný názor. A to i proti gayům a lesbám, kteří o to nestojí. A někdy velmi tvrdě i za cenu manipulace s fakty a hodnotami.

Zdroj: Zdroj.cz

Média

Aleš „Medúza“ Juchelka, nový poslanec ANO: Babiš vyhrál volby.…

ROZHOVOR „Z úst Andreje Babiše několikrát zaznělo, že vládní koalici s Okamurovou SPD vytvořit nechce, nevidím žádné průniky mezi programy, osobnostmi ani idejemi, pro mě je to nejméně reálná varianta,“ říká nový poslanec za hnutí ANO a také bývalý televizní moderátor slavného hudebního pořadu Medúza Aleš Juchelka. K výsledkům parlamentních voleb pak ještě doplňuje: „Voliči vystavili stopku tradičním stranám a politikům, chtějí viditelnou změnu. Ač nás to může jakkoliv mrzet, pravolevé vnímání politiky je na ústupu, důležitá jsou pro voliče témata a osobnosti.“

Hnutí ANO v právě uskutečněných parlamentních volbách zvítězilo, úspěchy si zapsaly i jiné netradiční politické strany, naopak levice fatálně propadla. Čím si tento celkový výsledek voleb vysvětlujete? A co bylo pro vás konkrétně tím největším překvapením?

Tak v první řadě je namístě, abychom poděkovali všem voličům, kteří nám dali hlas. Na kampani jsme v našem kraji velmi intenzivně pracovali, což se promítlo i do velmi dobrého výsledku. Takže moc děkujeme. Nyní k vaší otázce. Voliči vystavili stopku tradičním stranám a politikům, chtějí viditelnou změnu. Ač nás to může jakkoliv mrzet, pravolevé vnímání politiky je na ústupu, důležitá jsou pro voliče témata a osobnosti.

Povolební koaliční jednání už rychle odstartovala. Zatím některé politické strany, jež ve volbách celkem uspěly, vstup do koalice s ANO vyloučily, šlo například o ODS či Piráty. S kým si myslíte, že nakonec Andrej Babiš vstoupí do vlády a se kterou ze stran byste vy sám nejraději spolupracoval?

Náš vyjednávací tým je jasný, určitě to nechám na něm, mé osobní přání je naznačeno ve vaší otázce.

Více politiků už před volbami tipovalo, že Andrej Babiš utvoří nejspíše koalici s SPD Tomia Okamury za podpory komunistů. Domníváte se také, že právě toto spojení je nyní nejreálnější, a jak byste ho charakterizoval? Líbilo by se vám osobně?

Z úst Andreje Babiše několikrát zaznělo, že ne. Nevidím žádné průniky mezi programy, osobnostmi, idejemi. Pro mě je to nejméně reálná varianta.

Některá média už začala dokonce spekulovat, když lídři několika stran odmítli spolupráci se šéfem hnutí ANO, zda nás nečekají opakované volby. Nicméně zkušení političtí komentátoři tvrdí, že je ještě dost času a Andrej Babiš nakonec určitě někoho přesvědčí. Vy se kloníte ke které z výše uvedených alternativ? A dovedete si vůbec představit, že by se mohly parlamentní volby opakovat?

Do politiky většinou vstupujete s tím, že chcete prosadit svůj program, že chcete uspět, že chcete proměnit věci k lepšímu. Že chcete vzít zodpovědnost za správu věcí veřejných. I proto je lepší se domluvit. Nicméně spekulovat o čemkoliv je v tuto chvíli předčasné. Jsou tři dny po volbách.

Prezident Zeman už vyhlásil, že pověří sestavením vlády Andreje Babiše coby premiéra. Hned v lednu nás ale čeká další důležitá kampaň – prezidentská. Podpoří podle vašeho názoru hnutí ANO Miloše Zemana, anebo si ještě zvolí svého kandidáta? Hovořilo se i o Martinu Stropnickém, který je dost oblíbený… A kdo z prezidentských kandidátů má zatím vaši podporu?

Osobně si myslím, že my máme teď zodpovědnost za to, abychom začali pracovat ve sněmovně, sestavili vládu a pomalu plnili program, který jsme lidem slíbili. To je moje priorita. Nevím, koho hnutí ANO podpoří, ale nemyslím si, že bychom to museli dělat. Je ale na předsednictvu hnutí, jak se k tomu postaví.

Na kandidátce Moravskoslezského kraje jste skončil na třetím místě. Jste se svým výsledkem spokojen? A ve které oblasti byste se chtěl jako čerstvý politik nejvíce uplatnit?

Velmi spokojený. Vážím si důvěry lidí a ještě jednou moc děkuju za ty jejich hlasy. Rád bych se věnoval rodinné a sociální politice z hlediska hendikepu a samozřejmě médiím a kultuře.

Šéf vašeho hnutí Andrej Babiš i jeho pravá ruka Jaroslav Faltýnek jsou zatím trestně stíháni kvůli kauze Čapí hnízdo. Nové složení sněmovny bude muset opět hlasovat o zbavení imunity v jejich případě, jestli o to policie znovu požádá, což se může, ale i nemusí stát. Pokud by ke zbavení imunity opět došlo, dovedete si představit na místě premiéra místo Andreje Babiše i někoho jiného z hnutí ANO?

Nepředbíhejte. Náš klub se sešel zatím jednou, musíme probrat všechna pro a proti, znát fakta. Ještě zdaleka není jisté, že pánové budou zbaveni imunity. Navíc právní zástupci pánů Babiše a Faltýnka podali stížnost proti obvinění do rukou státního zástupce. Nikdo neví, jak na ni zareaguje. Takže ani já nebudu dělat žádné unáhlené závěry. V jednom ho ale udělám. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem vyhrálo volby, suverénně. Ve všech okresech a krajích. A podle mě by právě on měl být premiérem této země.

Jako bývalý televizní moderátor a současný podnikatel v mediální sféře máte jistě přehled o fungování českých médií. Před několika lety nastal v české mediální „scéně“ zásadní zlom. Zvláště velké vydavatelské domy tištěných novin, ale i televizní kanály padly do vlastnictví českých miliardářů. Bylo to dobře? Někteří renomovaní čeští novináři to považují za naprostou katastrofu, kdy média už nemohou informovat tak objektivně, jako tomu bylo paradoxně v případech, kde je vlastnili zahraniční majitelé, kteří jejich chod neovlivňovali téměř vůbec… Co vy na to?

Já bych se nechtěl pouštět do velkých úvah směrem k novinářům. Myslím si, že je to hodně individuální, a není pravda, že by média nemohla informovat objektivně. Já věřím, že alespoň některá stále objektivně informují nebo se o to minimálně snaží.

Zdroj: ParlamentníListy.cz