A ještě pro odlehčení dodám zbytek tweetu: „Nebudeme celkově zvyšovat daně. K tomu jsme se zavázali občanům v našem programu i ve vládním prohlášení.“ Ten stejný rok stoupla inflace trojnásobně a sebevražedná nálada seniorů dvojnásobně. Jak vidíte, dámy a pánové, vláda Petra Fialy skutečně má tu moc svými signály stimulovat jak inflační spirálu, tak lidské zoufalství.

Po dobu jednoho roku vysílal premiér Fiala spolu s ministrem průmyslu Síkelou jasné signály energobaronům, že neudělají nic proti zdražování energií a děsivě tak roztočili inflaci až skoro k 20 procentům. Vždyť na ceny energií, které čtyřnásobně zdražily, je navázáno úplně všechno, co se vyrábí, prodává a konzumuje.

Po dobu jednoho roku vysílal premiér Fiala spolu s ministrem práce a sociálních věcí Jurečkou jasné signály seniorům, že jim nikdo s těmito děsivými cenami nepomůže. A nejen že nepomůže. Fialova vláda té nejslabší skupině ještě aktivně přitížila. Protiústavní snížení mimořádné valorizace důchodů, plán na snížení veškeré další valorizace, a teď dokonce i zrušení valorizace příspěvku na péči pro ty, kteří se o sebe nejsou schopní sami postarat.

Jaký signál tím vydává Fialova vláda našim seniorům? „Byli bychom rádi, kdybyste vůbec neexistovali, vy otravné položky ve státním rozpočtu.“

Drastický nárůst sebevražedných myšlenek jasně vypovídá o tom, že senioři tyto signály vnímají. Říká se mi to hrozně těžko, ale někteří ty signály už i vyslyšeli. Za ně by vládní poslanci ve Sněmovně měli držet minutu ticha.

Právě jim, sto osmi poslancům pětikoalice vzkazuji toto. Chtěli jste moc, a tak ji máte. Uvědomujete si ale, že to je zároveň i moc nad lidskými životy? Uvědomujete si, že to, co uděláte tady ve Sněmovně, má dopad až v té nejzazší výspě naší země? Že přímo a nevratně ovlivňujete životy lidí, které sice neznáte, ale spojení s nimi byste měli alespoň cítit?

Je to nečinnost pětikoalice, která způsobila, že senioři nemají na léky a jídlo po zaplacení elektřiny a plynu. A že peníze, které jim zbyly, mají zásadně nižší hodnotu než před dvěma lety. Je to činnost pětikoalice, která způsobila, že mají nižší důchody, její neustálé vymlouvání na Ukrajinu, které způsobuje, že k existenčním problémům našich seniorů se přidává temný strach z války. K tomu všemu ještě pětikoalice přidává obvinění, že kvůli vyšším důchodům by nebyly peníze ani pro mladé rodiny ani na nákup obrněných transportérů. Pobízí naše seniory cítit se hloupě za to, že ještě dýchají.

Pětikoalice má k seniorům stejný přístup jako nevděční potomci, kteří se těší, až babička zemře a budou moct zdědit její barák. Dokud ještě žije, neudělají pro ni vůbec nic. Ani tu inflaci se nepokusí snížit. Měli na to rok a půl, dámy a pánové. Jsme v inflaci pořád nejhorší. Dokonce třikrát horší, než je evropský průměr a dvakrát horší než druzí nejhorší Rakušané.

Ve státní kase je díra o velikosti několika set miliard. Proč bere vláda jednotky miliard důchodcům a stovky milionů mladým rodinám? Protože jsou to snadné cíle. Důchodci, kterým snížila valorizaci a maminky, kterým chce vzít školkovné, nepřijdou zapalovat auta před Úřad vlády. Místo pracného řešení inflace a rozpohybování národní ekonomiky, kterou Fialovi ministři zadřeli, se vláda zabývá škrtáním podpory pro ty, kteří se bez ní neobejdou. Tohle je skutečná neúcta k lidem.

Určitě si říkají: „Oni to nějak zvládnou.“ Ne, nezvládnou! Ať si jde ministr Stanjura nebo Jurečka sednout na linku tísňového volání na jediný den. Uvědomí si, že je tu obrovské množství lidí, kterým stačí vzít málo, aby přišli o úplně všechno.

Je to hrozné, ale pravdivé. Každý jeden poslanec, který zvedl a dál bude zvedat ruku pro nesmyslné asociální zásahy, bude mít vliv na to, že si zase o něco víc seniorů sáhne na život. To je statisticky nevyhnutelné.

Bavíme se o lidech, kteří dali této zemi drtivou většinu svého času a mládí, ale teď se nedokážou ohnout, aby si umyli nohy. Kterým se třesou prsty tak, že si nedokážou zapnout knoflík. Bavíme se o lidech, kteří chtějí jen něco málo, ale to málo potřebují absolutně. A já o nich nepřestanu mluvit, protože v nich vidím lidi, nikoli pachatele drobných ekonomických škod na státním rozpočtu Zbyňka Stanjury.

Bylo to tak se zastropováním cen elektřiny, s příspěvkem na mobilitu a teď i s rodičovským příspěvkem. Od začátku navrhujeme, aby se zvýšil o 100 tisíc a dostaly ho všechny děti. Pětikoalice po roce a půl začala uvažovat nad 50 tisíci, které by dala jen některým.

Rok a půl, vážení přátelé, tak dlouho se válí náš hotový zákon ve Sněmovně. Vládní poslanci by s ním neměli žádnou práci. I kdyby chtěli námi plánované zvýšení rodičáku srazit na polovinu, stačil by jim k tomu jednoduchý pozměňovací návrh. Veškerá legislativa je hotová, námi vypracovaná, na zlatém podnosu vládě předložená. Udělali jsme všechno, co jsme mohli, abychom mladým rodinám pomohli. Ale 108 žab na prameni stále jen vyčkává a nafukuje tváře.

Když jsme byli ve vládě, zvýšili jsme příspěvek, který se za 10 let nehnul, z 220 na 300 tisíc. Kvůli obří inflaci způsobené neschopností Fialovy vlády regulovat ceny energií, klesla hodnota tohoto příspěvku o 20 procent, dokonce ekonomové uvádějí, že si za dnešních 300 tisíc rodina nakoupí méně než v době, kdy byl 220 tisíc. Proč tedy vláda odmítá přidat na dítě víc než 50 tisíc a proč se snaží toto zvýšení odsunout až na 1. leden 2024?

Odpověď je jednoduchá a vypovídá o charakteru této vlády. Stejně jako v případě důchodů i rodičovský příspěvek bere pětikoalice jako ekonomickou škodu, kterou je třeba minimalizovat. Hledá proto způsoby, jak přístup k němu co nejvíce rodičům ztížit a odsunout. Je to šílené, ale „štíhlý stát“ si pravicový ideolog představuje i tak, že „neutrácí“ za děti a seniory.

Naše zpráva je jasná. Nad některými věcmi stát prostě nesmí spekulovat. Rodinné rozpočty už rok a půl drtí vládou neřešená inflace, je třeba pomoci, a to hned. Pokud nějaký pravicový ideolog i tady zkusí vytáhnout argument o „zatěžování budoucích generací“ zvýšením nákladů státu, tak tím vlastně říká, že nejlepší pro budoucí generaci je vůbec se nenarodit. Už tak nízká porodnost za Fialy ještě víc klesá, na to máme jasná čísla. Ekonomická nejistota se na porodnosti nevyhnutelně podepisuje.

Pokud někomu naskakuje příjemná husí kůže při slovech „finanční úspora,“ měl by si uvědomit, že rodina je tou nejúspornější jednotkou státu. Úplná pracující rodina nepotřebuje příspěvek na bydlení, navzájem si pomůže a pohlídá, když je některý její člen nemocný. Jsou to rodiče, kteří bez nároku na honorář vychovávají a veškerý svůj volný čas věnují dětem. To je hodnota, která vzniká z jejich osobní vůle, a která stát nejenže nic nestojí, ale ani by ji nikdy nebyl schopný zaplatit. Zároveň je to hodnota, na které stát vůbec vzniká a může fungovat.

Každá podpora mladých rodin se státu tisícinásobně vrátí. Aby si to ale člověk uvědomil, nesmí být tupý ideolog, který vnímá realitu jen přes tabulku v Excelu.