Média

Rozhovor pro Český rozhlas Plus

Juchelka: Úředníci jen hledají důvody, proč to nejde. Změní se mateřská dovolená na péči?

Mateřská dovolená není žádný odpočinek, ale tvrdá práce. Období péče o malé děti by se podle poslaneckého návrhu Aleše Juchelky (nestraník za ANO) tak nemělo říkat dovolená, ale mateřská nebo rodičovská péče. Vláda nesouhlasí.

V odmítavém stanovisku kabinetu se dozvíte, že pojem mateřská dovolená je tradiční a v naší legislativě je zakotvený desítky let. Stejný termín pak používá německé, anglické i francouzské zákonodárství.

„Jsem malinko zklamán zamítnutím. Spíš jsem očekával neutrální postoj,“ říká na adresu vlády předkladatel poslanecké novely Aleš Juchelka. Ve zdůvodnění kabinet například tvrdí, že institut mateřské a rodičovské dovolené Juchelkův návrh mění jen v pěti zákonech, přestože je zakotven nejméně v 11. Třeba v zákoně o státní službě, ochraně veřejného zdraví nebo o vysokých školách.

„To není chyba mého návrhu, ale pokud mi něco uniklo, je to přece jednoduché změnit ve druhém čtení,“ tvrdí poslanec.

„Vlastně se nic neděje a pořád tvrdím, že péče o dítě není žádná dovolená, ale tvrdá dřina a starost o budoucí generace. Je to důležité pro rodinu jako jednotku budoucnosti.“ Výtky ministrů bere Juchelka jako zbytečnou „úředničinu“.

„Domnívám se, že úředníci jen hledají důvody, jak novelu zabrzdit. Tvrdí, že je to administrativně náročné, ale nikdo mi zatím nedokázal říct, jak náročné, nebo kolik to bude stát. Spíš jen hledají důvody, jak to nepodpořit. A vláda svým úřednickým poradcům důvěřuje, proto dala negativní stanovisko.“

„Někomu se sice může zdát, že je to zbytečná blbost, čím se ti poslanci zabývají, ale já mám představu, že to může atmosféru ve společnosti opravdu změnit. Je to součást prorodinné politiky, která kromě praktických věcí teď opravdu může být prorodinná.“

Juchelka se prý hodlá za rodiny bít a terminologie nebo symboly, které jsou v 21. století už vyprázdněny, změnit. „Některé ženy na dovolené nejsou a navíc zažívají ztrátu ekonomické aktivity, sociálního kontaktu s ostatními a někdy mají i zdravotní problémy, jako je třeba poporodní deprese. Označovat to za dovolenou je až dehonestující.“

Poslanec Juchelka je podepsán i pod dalším návrhem, který má změnit výplatu rodičovského příspěvku. Tedy pokud se v rodině narodí třetí dítě v době, kdy matka pobírá příspěvek ještě na dítě druhé. K tomuto návrhu dala vláda neutrální stanovisko. „Mám velkou radost a jsem příjemně překvapený,“ dodává poslanec.

Celý rozhovor si můžete pustit na plus.rozhlas.cz

Zdroj: Český rozhlas plus

Tiskové zprávy

Tisková zpráva Poslance Aleše Juchelky

Přejmenování mateřské dovolené na mateřskou péči a rodičovské dovolené na rodičovskou péči; Vyplacení nevyčerpané části rodičovského příspěvku

Dvě novely zákonů upravujících podporu rodin s dětmi podal ing. Aleš Juchelka a další poslanci napříč politickým spektrem. První novela mění pojmenování mateřské dovolené na mateřskou péči a rodičovské dovolené na rodičovskou péči (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=212&CT1=0), druhá novela umožní vyplatit zbývající část rodičovského příspěvku těm rodičům, kterým se narodí další dítě dříve, než peníze určené na rodičovský příspěvek vyčerpají, tedy dříve, než skončí jimi určená délka mateřské dovolené v trvání 2, 3, nebo 4 let (proklik na druhou novelu).

„Tyto novely podporují a podávají poslanci napříč politickým spektrem. Tyto novely představují jak symbolickou, tak praktickou podporu rodinám s dětmi, a jsou v souladu se základními principy státní politiky podpory rodin. Věříme, že pro jejich schválení se vysloví jak vláda, tak většina poslanců a posléze senátorů,“ říká Aleš Juchelka.

Pod novelou zákona o přejmenování mateřské dovolené na mateřskou péči jsou podepsáni jen poslanci. „Není to náhoda, ale drobné gesto, kterým chceme my muži vyjádřit ženám matkám naši úctu a poděkování,“ říká Aleš Juchelka.

Přejmenování dovolené na péči

Přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na mateřskou a rodičovskou péči je signál, že politici napříč politickým spektrem si uvědomují, jak důležitá pro stát je péče o děti a jejich výchova.

„Současný pojem mateřská dovolená znevažuje péči o malé děti, a to především u těch rodičů, pro které péče o malé děti představuje ze zdravotních, ekonomických nebo sociálních důvodů náročné životní období. To chceme novelou odstranit,“ říká Aleš Juchelka.

Vyplacení nevyčerpaného rodičovského příspěvku

Cílem druhé novely je zvýšit finanční podporu rodin s dětmi ze strany státu. Vyplacení nevyčerpaného rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte představuje jednoduchou, spravedlivou a přesně zaměřenou pomoc především těm rodinám, které se mohou v důsledku nečekaného početí dalšího dítěte dostat do ekonomických potíží. „Proto si myslíme, že pro ni získáme podporu jak pravicově, tak levicově smýšlejících poslanců a poslankyň,“ říká Aleš Juchelka.

Ekonomické potíže plynoucí z narození dalšího dítěte před vypršením rodičovské dovolené mohou být například způsobeny tím, že žena nemůže nastoupit zpět do zaměstnání, jak plánovala, nebo tím, že péče o dvě malé děti omezí ekonomickou aktivitu manžela.

Rodičovský příspěvek v loňském roce nedočerpalo téměř devět tisíc rodin. Nevyčerpaná částka činila 582 milionů korun, což jsou 2,5 procenta celkového objemu finančních prostředků, které stát v loňském roce na rodičovských příspěvcích vyplatil. Částka, kterou rodiny v loňském roce nedočerpaly, činila v průměru 64 700 korun (příklady výpočtu nedočerpané částky, viz příloha).

Navrhovaná novela neřeší pouze podporu ekonomicky slabších rodin, ale podporuje i demografické potřeby státu. Míra plodnosti v České republice sice postupně roste a v loňském roce se zvýšila na 1,67 dítěte na ženu, ale z dlouhodobého pohledu nezajišťuje ani prostou reprodukci naší populace. K té je potřeba dosáhnout míry plodnosti minimálně ve výši 2,1 dítěte na jednu ženu. Celkem se v roce 2017 narodilo 114 405 dětí. Stále však chybí 29 500 dětí, aby ČR dosáhla alespoň prosté reprodukce populace.

„Každý dobrý zaměstnavatel nebo majitel firmy dá svým zaměstnancům za mimořádný výkon prémie. Stát dělá pravý opak. Rodinám za mimořádný výkon peníze sebere,“ říká Aleš Juchelka.

Význam této novely dokládá i skutečnost, že největší skupinou žen, které podle údajů Českého statistického úřadu každoročně podstoupí umělé ukončení těhotenství, jsou právě ženy se dvěma dětmi (ročně se jedná o cca 4900 žen). Podle všech dostupných údajů jsou to z velké části ekonomické důvody, proč se tyto ženy, a to jak samoživitelky, tak ženy žijící ve funkčním vztahu nebo manželství, pro potrat rozhodnou.

„Skutečnost, že i ženy žijící ve funkčním manželství jsou z ekonomických důvodů nuceny k potratu, dokládají příklady z krizové Linky pomoci, kterou provozuje Hnutí Pro život ČR. Není možné, aby v tak bohaté zemi, jakou je Česká republika, byly ženy nuceny chodit na potrat například proto, že se do rodinného auta nevejde třetí sedačka,“ říká Aleš Juchelka.

Z právního úhlu pohledu navrhovaná novela odstraní diskriminaci těch rodičů, kteří v důsledku narození dalšího dítěte nedočerpají státní podporu na dítě předcházející a v přepočtu na jedno dítě tak od státu získají podporu menší než jiné rodiny.

Média

Mateřská není dovolená. Měla by se jmenovat spíš ‚péče‘,…

Zákonodárci se budou zabývat přejmenováním mateřské a rodičovské dovolené. Skupina poslanců ze šesti klubů v čele s Alešem Juchelkou (ANO) v novele zákoníku práce navrhla nahradit slovo „dovolená“ slovem „péče“, které je podle nich příhodnější.

Předkladatelé podotýkají, že přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na mateřskou a rodičovskou péči je krokem vysoce symbolickým. Odpovídající terminologie je ale podle nich prvním krokem k uznání významu péče o děti a rodinu.

Současné pojmy podle autorů nevyhovují kvůli tomu, že lidé na mateřské nebo rodičovské dovolené „svůj čas netráví dovolenou, která je obecně chápána jako dobou odpočinku a zotavení, ale fyzicky i psychicky náročnou péčí o nezletilé dítě“. Bude také podle nich zřejmé, že mateřská a rodičovská péče nejsou podmnožinami zákonného pojmu dovolená.

Mateřskou a rodičovskou dovolenou poskytuje rodičům ze zákona zaměstnavatel. Peněžitou pomoc v mateřství, takzvanou mateřskou, i rodičovský příspěvek vyplácí v této době stát.

Předlohu poslanců z klubů ANO, ODS, Pirátů, KSČM, ČSSD a KDU-ČSL nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament.

Zdroj: iRozhlas

Média

Je mateřská opravdu dovolená? Poslanci řeší, jestli ji přejmenovat

Je mateřská opravdu dovolená? Poslanci řeší, jestli ji přejmenovat

Dvě novely upravující zákon na podporu rodin s dětmi podal poslanec ANO Aleš Juchelka společně s dalšími poslanci napříč politickým spektrem.Chce zrušit název mateřská a rodičovská dovolená a nahradit ho pojmem mateřská a rodičovská péče. Nově chce zavést také vyplácení nevyčerpaného rodičovského příspěvku.

První novela pojednává o přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na mateřskou a rodičovskou péči. Úprava tohoto termínu je určitým signálem politiků, kteří si zcela uvědomují, jak důležitá je pro stát péče o děti a jejich následná výchova.

„Současný pojem mateřská dovolená znevažuje péči o malé děti, a to především u těch rodičů, pro které péče o malé děti představuje ze zdravotních, ekonomických nebo sociálních důvodů náročné životní období. To chceme novelou odstranit,“ uvedl Aleš Juchelka.

Cílem druhé novely je zvýšit finanční podporu rodin s dětmi ze strany státu. Ta umožní vyplácet také zbývající část rodičovského příspěvku těm rodičům, kterým se narodí další dítě dříve, než peníze určené na rodičovský příspěvek pro první dítě vyčerpají.

Neplánované početí dalšího dítěte může rodině způsobit nemalé ekonomické potíže. Ty mohou být například způsobeny tím, že žena nemůže nastoupit zpět do zaměstnání nebo péče o dvě malé děti omezí ekonomickou aktivitu manžela.

 

Navrhovaná novela však neřeší pouze podporu ekonomicky slabších rodin, ale podporuje také demografické potřeby státu. Míra porodnosti v České republice se totiž postupně zvyšuje, avšak z dlouhodobého hlediska nezajišťuje ani prostou reprodukci naší populace.

Celkem se v roce 2017 narodilo na 114 405 dětí. Stále však chybí ještě 29 500 dětí, aby Česká republika dosáhla alespoň prosté reprodukce populace.

„Každý dobrý zaměstnavatel nebo majitel firmy dá svým zaměstnancům za mimořádný výkon prémie. Stát dělá pravý opak. Rodinám za mimořádný výkon peníze sebere,“ řekl Aleš Juchelka.

Z právního hlediska odstraní navrhovaná novela diskriminaci těch rodičů, kteří v důsledku narození dalšího dítěte nedočerpají státní podporu na dítě předcházející a v přepočtu na jedno dítě tak od státu získají podporu menší než jiné rodiny.

Zdroj: TN.cz

Média

O registrované partnersví není zájem, aktivisté to využívají jako…

Institut registrovaného partnerství zná český právní řád už 12 let. Poslanci momentálně řeší jak možnost jeho zrušení a povolení manželství stejnopohlavním párům, tak možnost novelizace Listiny základních práv a svobod, kterou by se do českého ústavního pořádku zavedla ochrana manželství jako svazku muže a ženy. Jedním ze spolupředkladatelů druhého ze zmíněných návrhů je i poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, který je zároveň i jedním ze signatářů petice na podporu manželství. V rozhovoru pro ZDROJ.CZ přiblížil své postoje v dané oblasti.

1. července to bylo 12 let ode dne, kdy se v našem právním řádu objevil institut registrovaného partnerství. Podle dostupných statistik ale registrované partnerství uzavřely za celou dobu jen necelé 2 tisíce homosexuálních párů, přičemž přes 200 z těchto registrovaných partnerství se již rozpadlo. Čím si vysvětlujete takto nízký zájem?

Na to se především musíte zeptat těch, kteří před 12 lety zavedení registrovaného partnerství prosadili a bili se za to, že to bez něj nejde. Pamatuji si, že rétorika tehdejších lobbistů za registrované partnerství byla taková, že už nic víc nechtějí a do budoucna ani chtít nebudou. V současné době se ale nízký počet uzavřených registrovaných partnerství umně využil jako jeden z marketingových argumentů při prosazování stejnopohlavního manželství. Aktivisté to dělají velmi šikovně. Jedná se nicméně o lidi, se kterými například můj okruh homosexuálních přátel nechce mít nic společného, protože se za vynucování nějakého respektu zákonnou normou stydí.

Poslanecká sněmovna se momentálně zabývá dvěma návrhy – jeden míří na ochranu manželství jako svazku muže a ženy, druhý pak naopak cílí na zrušení institutu registrovaného partnerství a umožnění uzavírání manželství i homosexuálům. Jste mezi poslanci, kteří jsou podepsaní pod prvním návrhem. Jaká byla vaše motivace pro toto rozhodnutí podpořit daný návrh jako spolupředkladatel?

Mou motivací byl pohled do budoucnosti a ochrana institutu manželství před rozmělněním a vyprázdněním tohoto pojmu jako takového. Svazek muže a ženy je vztah, na kterém je postavena naše budoucnost a jen z něj může vzejít nová generace. Je to vztah, který bychom měli chránit a podporovat, je to něco, co přirozeně pramení z biologické podstaty člověka. Je to vztah, ze kterého se rodí děti. Rodina je zkrátka jednotkou budoucnosti. A každé zasahování do této jedinečnosti bude přinášet zmatky, zmatení pojmů a otevírání dveří dalším antidiskriminačním skupinám, které budou požadovat svá práva a klást si své nároky. Nakonec v tom bude chaos a my nebudeme vědět, čí jsme. Myslím, že by to tito lobbisté měli respektovat a též by se měli pokusit hledět trochu do budoucnosti.

Domníváte se, že kompromisním řešením by bylo zrovnoprávnění registrovaného partnerství s manželstvím? 

Pokud na to přijde při projednávání řeč, tak osobně jsem pro novelizaci registrovaného partnerství v otázkách například společného jmění, práva na vdovský či vdovecký důchod nebo práva na poskytování informací o zdravotním stavu druhému partnerovi, což zatím umožňuje pouze manželství, přičemž pojmově manželství by zůstalo i nadále svazkem muže a ženy a registrované partnerství by bylo určeno osobám stejného pohlaví. Dokážu si to představit. Na druhou stranu ale vnímám, že to není na pořadu dne, protože veškeré tlaky ve sněmovně jsou napjaty čistě na prolomení institutu manželství.

Jak se díváte na možnost umožnit registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého z partnerů? Jak na možnost adopcí? Ze statistik rovněž vyplývá, že počet dětí žijících v domácnosti s registrovanými partnery je velmi nízký.

Znám případy, kdy se homosexuální žena nechala oplodnit kamarádem, protože toužila se svou partnerkou po dítěti. Její vztah ale nevydržel, partnerky se rozešly, což se běžně stává, a veškeré finanční náklady a alimenty přešly na otce, který se pochopitelně velmi divil, co se to děje, poněvadž chtěl jen přátelsky vyhovět kamarádce. Nemám problém s pěstounstvím u dítěte druhého z partnerů. Už nyní můžete být například pěstounem a vzít si dítě z dětského domova. Statisticky je to ale velmi málo lidí. Když díte bude vyrůstat se dvěma muži nebo se dvěma ženami, dříve nebo později se začne pídit po svých biologických rodičích, což je přirozené u všech dětí pěstounů. Každé dítě chce znát své kořeny a předky. Každé dítě je zplozeno z vajíčka a ze spermie.

Co si myslíte o častém argumentu příznivců adopcí homosexuálními páry, že pro dítě je lepší vyrůstat v alespoň nějaké rodině než v dětském domově?

Tento argument je opravdu lichý. Říká ho pouze ten, který chce tahat veřejnost za srdíčko pod dojmem, že dětské domovy přetékají dětmi vhodnými k adopci, a nezná reálnou situaci. Průměrně čeká pár na adopci tři až pět let. A mohu říct, že je to velká dřina stát se a být pěstounem a že dětské domovy dětmi vhodnými k osvojení skutečně nepřetékají.

Ve Velké Británii tamní Nejvyšší soud poměrně kuriózně rozhodl, že registrované partnerství by mělo být umožněno i heterosexuálním párům. Měli by podle vás i v Česku mít heterosexuální páry tuto možnost? Například pokud by chtěli svůj svazek nějakým způsobem deklarovat, ale chtěli „nevýhod“ registrovaného partnerství naopak využít ve svůj prospěch, tedy nemít společné jmění a tím pádem i neřešit majetkovou stránku případného rozvodu?

Dokážu si to představit například u starších vdov a vdovců, kteří chtějí zbytek života prožít s někým, koho mají rádi, je jim sympatický, vyřeší tím praktické věci, pomáhají si finančně, nejsou zkrátka sami a chtějí žít ve společné domácnosti, ale manželství už uzavírat nechtějí. Z tohoto pohledu vzato, proč ne?

LGBT lobby je i v českých poměrech poměrně silná, zastánci sňatků stejnopohlavních párů plní mediální prostor, konají se různé Pride pochody. Vnímáte to oproti zastáncům tradiční rodiny za určité zvýhodnění, i vzhledem k nastávajícímu projednávání tématu v Poslanecké sněmovně?

Mediální prostor je nějak nastaven, já jsem si nechal udělat za rok 2017 analýzu o tom, jak informují o rodině média. Prozkoumalo se asi 22000 článků, a pro média z toho nevychází příliš lichotivé hodnocení. Buď o tématu referují jako o sociálním problému, nebo v konotacích, které tradičnímu pojetí rodiny moc nefandí. Demografická křivka klesá, naše populace stárne, do budoucna zde budeme mít sociální problém přestárlé Evropy a média na to nijak nereflektují.

Často dochází k tomu, že ti, kteří hájí tradiční rodinu bývají aktivisty dehonestováni a označováni za homofoby a zpátečníky. Setkal jste se s tímto přístupem i vy?

Mé názory jsou dlouhodobě konzistentní. Chci podporovat tradiční rodinu jak nejvíce budu moci, protože v ni věřím jako v nejlepší formu soužití a nejlepší formu pro růst našich dětí. Pokud vás někdo nálepkuje jako zpátečníka, ať se podívá na Evropu. Všude je problém – nejsou děti, nerodí se. V naší bohaté Evropě. A pokud někdo nálepkuje podporu rodinných hodnot jako boj proti homosexuálům, je to úplně mimo. Spíše vnímám, že se aktivisté snaží vést boj proti všem, kteří mají jiný názor. A to i proti gayům a lesbám, kteří o to nestojí. A někdy velmi tvrdě i za cenu manipulace s fakty a hodnotami.

Zdroj: Zdroj.cz